Tibet
Čím můžeme charakterizovat Tibet?
Skoro celá země leží na náhorní plošině. To ale neznamená, že by byl Tibet rovinatý - právě naopak, celá náhorní plošina je přímo
nabita horskými hřebeny a údolími.
Hlavní město je Lhasa, která leží ve výšce 3800 metrů nad mořem.
Nabízím Vám zde možnost alespoň nahlédnout do této krásné země:
|
|
|
|
|
Nikdo, kdo navštíví Lhasu, nemůže na kopci uprostřed města přehlédnout Potalu - výstavní královské sídlo a buddhistický klášter v jednom.
Právě zde bylo dříve sídlo Dalajlámy, který není jenom budhistický mnich, ale taky tibetský král.
|
|
|
|
|
Tibet je ráj pro fotografy. Zdejší lidé jsou velice fotogeničtí a většinou nemají nic proti fotografování.
|
|
|
|
|
Obyvatelé Tibetu
|
|
|
|
|
V Potale je v dnešní době přístupný pouze červený palác - tedy buddhistický klášter. Bílý palác - tedy bývalé Dalajlámovo sídlo,
je pro veřejnost uzavřen.
|
|
|
|
|
Do dnešní podoby byl palác o tisíci místnostech vybudován v 17. století. Nacházejí se tu též hrobky dalajlámů,
počínaje pátým převtělencem.
|
|
|
|
|
Údajně nejposvátnějším místem Tibetu je klášter Jokhang. Stejně jako k Potale, i sem směřují kroky mnoha poutníků.
|
|
|
|
|
Jak před Potalou, tak u Jokhangu jsme byli svědky toho, jak věřící opakovaně padali k zemi a opět vstávali.
Někteří takovouto tzv. padavou chůzí vykonávají celou pouť, nebo alespoň okruh kolem kláštera Jokhang.
Co to je padavá chůze? Věřící se položí na břicho na zem, pak se zvedne, popojde o délku těla, zase se položí
a tak pořád dokola. Někteří věřící se prý posouvají jenom o šířku těla.
|
|
|
|
|
Momentky.
|
|
|
|
|
Stále dokola jsme se setkávali s modlitebními mlýnky. Uvnitř je vždy na pásu papíru natištěná
(napsaná) modlitba a místní věřící jsou přesvědčeni, že pokud se pohybuje, je vykonávána.
Proto lidé chodí s modlitebními mlýnky, roztáčejí je, věšejí vlaječky s modlitbami do větru...
Viděli jsme i docela velké modlitební mlýny poháněné větrem.
|
|
|
|
|
Naše další kroky směřovaly do zahrad Norbulingka. Je tu mimo jiné bývalé dalajlámovo letní sídlo a
zrušený klášter, který slouží jako muzeum.
|
|
|
|
|
Objekty v Norbulingce jsou velice pěkně zdobené. Museli jsme ovšem konstatovat, že parková úprava
je značně zanedbaná. Možná byla na vině blížící se zima - možná už nikomu nestojí za to udržovat
zeleň, která stejně bude zanedlouho pod sněhem.
|
|
|
|
|
Zde jsme už opustili Lhasu a stoupáme po nekonečných serpentinách do hor. Projíždíme malebnými vesnicemi.
|
|
|
|
|
Stoupáme a klesáme, abychom mohli zase stoupat. Projížděli jsme mnoha horskými sedly.
|
|
|
|
|
V Gyantse jsme navštívili místní klášter. Tady byli ochotni za poplatek tolerovat i fotografování uvnitř chrámů.
|
|
|
|
|
Interiéry klášteru v Gyantse.
|
|
|
|
|
Pár momentek z cesty
|
|
|
|
|
Dojeli jsme do kláštera Rongbuk (5000 m n.m.) a pak jsme šli pěšky do základního tábora (5200 m n.m.)
|
|
|
|
|
Komu by se nechtělo jít pěšky, může se nechat do základního tábora zavézd na vozíku. Kdo by chtěl jít
dále, než do základního tábora, musel by zaplatit 200 dolarů.
|
Foto: © Antonín Pokorný, Text a grafická úprava: © Vladimír Rýpar, 2005
Snímky jsou nafoceny Niconem D70, 6 megapixelů.
|
