Cestopis Kanárské Ostrovy - Tenerife


CESTOPIS: ČÁST DRUHÁ

Vlastní vyhledávání Googlem na stránkách cestuji.info

Google


cestuji.info -  cestopisy

Nacházíte se na stránkách, které popisují pobyt na ostrově Tenerife, který patří k souostroví Kanárské Ostrovy.

Jednotlivé části cestopisu:

HOME

Cestopis Tenerife
část první


.:Cestopis Tenerife
část druhá

Fotogalerie

Pár informací

Ceny



Pokud byste mi chtěli poslat zprávu, máte k dispozici adresu




Konstrukční kancelář ACR
Cesty, cestování a cestopisy na stránce Volání dálek
Konstruktionsbüro ACR
Cesty, cestování a cestopisy na dalších stránkách

Den pátý,
úterý 19.12.2006

Hned ráno je vidět, že dnes bude pěkně. Obloha je modrá, nefouká a tak hned po snídani opouštíme hotel a odjíždíme k do hornatého vnitrozemí, směrem na Pico del Teide. Jak jsme stoupali, postupně jsme projížděli subtropickou oblastí nízko nad mořem, později oblastí borovicových lesů. Na náhorní plošině, kteráse nachází ve výšce kolem 2000 metrů, už bylo vegetace poskrovnu. Je to tady v podstatě poušť. S lítostí v oku jsme míjeli odstavená auta, jejichž majitelé zcela určitě trekovali někde v okolí.
Pico del Teide - kaldera
Pico del Teide - kaldera
Udělali jsme pár zastávek na focení a pak jsme dojeli de spodní stanici lanovky, která je ve výšce 2200 metrů. Měli jsme štěstí, často tu prý bývají veliké fronty, ale my jsme čekali jenom deset minut.
Zatímco v dolní stanici byla teplota 10 stupňů nad nulou, nahoře bylo kolem nuly. Kam nezasvítilo sluníčko, byla ještě jinovatka. Švagr zůstal u budovy lanovky a já se sestrou jsme si udělali krátkou procházku na vyhlídku a zpátky. Na samotný vrchol jsme se nedostali, je potřeba mít povolení, které se vystavuje v hlavním městě, které jsme neměli. S tím povolením je to o to složitější, že je vystaveno na určitý den a hodinu, takže když je špatné počasí a lanovka nejezdí nebo naopak pěkné a u lanovky stojí příliš velká fronta, povolení propadne.
U horní stanice lanovky
Pico del Teide - U horní stanice lanovky
Odbočka na cestu k vrcholu byla přehrazena řetězem, který hlídal pokuřující maník v civilu. Viděl jsem, že se s ním snažili někteří lidé bezúspěšně dohodnout, a tak jsem se o totéž ani nepokusil.
Zpátky jsme jeli jinou silnicí, udělali jsme si ještě několik zastávek a pak jsme nabrali směr na hotel. Počasí bylo úplně výstavní, takže jsme si vzali plavky a šli jsme se koupat na pláž Duque.

Den šestý,
středa 20.12.2006

Kabáty stále nejsou na světě a tak i z tohoto důvodu jsme po dálnici zamířili k hlavnímu městu ostrova – Santa Cruz de Tenerife. Už dopředu jsme si zjistili, kde se ve městě nachází obchodní dům El Corte Inglés (je to kousek od přístavu). Zaparkovali jsme na ulici v řadě dalších aut, kde se náhodou přímo před námi uvolnilo jedno místo. Při odchodu jsem si všiml, že je tam žlutá čára, tedy zákaz parkování, ale protože tam stálo asi dvacet aut, mávli jsme nad tím rukou.
Nákupy proběhly jak jinak než hladce, prošli jsme skoro celý obchodní dům.
Santa Cruz de Tenerife
Santa Cruz de Tenerife - foceno přes sko z obchodního domu El Corte Inglés
Kanárské ostrovy jsou bezcelní zónou, ale nějaké opravdu výrazně levné zboží jsme neviděli. Kromě jiného si sestra koupila i nový kabát. Zašli jsme si tam ještě na oběd.
Když jsme došli k autu, zjistili jsme, že už tam nikdo neparkuje. Ani my. Hned opodál zrovna byli měštští policajti, tak jsme se jich ptali, kam nám odtáhli auto. Ti nám řekli, že to nebyli oni, že máme jít na Národní policii. Tam nám žekli, že oni auta neodtahují, chvíli telefonovali a sdělili nám, že nám auto odtáhla Policia local, že se máme jít informovat tam. Takže jsme si ještě zašli na odpovídající policejní služebnu, kde nám na mapě ukázali, kde se nachází záchytné parkoviště. To jsme po chvíli hledání našli (je pěkně zašité u přístavu, sotva pár set metrů od obchodního domu El Corte Inglés.)
Tam jsme auto opravdu našli a lehčí o 72 euro jsme zajeli pro švagra, který na nás čekal u obchodňáku. Ten nám řekl, že kolem jezdila jedna odtahovka za druhou. Je vidět, že si z toho tady udělali zdroj příjmů.
Mezitím jsme ještě dostali SMS, že se kabáty v autobuse přece jenom našly. Chvilku jsme uvažovali, jestli nově koupený kabát nevrátíme, což ale sestra odmítla, že se jí líbí a že si ho tím pádem nechá.
Další prohlídku města jsme neplánovali a i kdyby, asi bychom na ni neměli náladu a tak jsme po dálnici zamířili k hotelu.

Den sedmý,
čtvrtek 21.12.2006

Po snídani nasedáme do auta a míříme na Puerto de Santiago, kde se nacházejí Los Gigantes.
Los Gigantes
Los Gigantes jsou strmé skály strmě spadající dp moře
Jsou to kolmé útesy, které spadají z výšky několika set metrů kolmo do moře. Při pohledu z vyhlídky nějak majestátně nepůsobí, bylo by nutné pod ně zajet lodí. Když jsme ale viděli vyhlídkové pirátské "plachetnice", poháněné dieselovými motory, usoudili jsme, že za tohle peníze nebudeme utrácet.
Měli jsme spoustu času a tak jsme se rozhodli, že se ještě jednou podíváme do vnitrozemí, abychom viděli, jak to tady vypadá za horšího počasí. Dnes totiž byly hory v mračnech. Takže jsem ještě jednou natankoval a vyrazili jsme.
Cestou nahoru jsme projeli vrstvou mračen, na náhorní plošině svítilo sluníčko. Dolů jsme jeli jinou cestou, opět skz mračna.
V městečku Valle de san Lorenzo jsme se v restauraci Paradise zastavili na oběd. Musím konstatovat, že tady měli nejlepší jídlo, jaké jsme na ostrově potkali.
Odpoledne jsme navštívili ještě město Güímar, kde jsou kamenné pyramidy,
Pyramidy v Güímaru
Pyramidy v Güímaru
které Thor Hayerdal považuje za bod, který podporuje jeho teorii o možnosti migrace mezi africkým a americkým kontimentem. Poukazuje na podobnost těchto pyramid s pyramidami v Egyptě a na americkém kontimentu.
Pyramidy jsou umístěny v pěkném parkovém areálu, nesmíte ovšem čekat nic tak majestátního jako v Mexiku nebo dokonce snad v Egyptě. Zdejší pyramidy jsou spíše stupňovité hromady neopracovaného lávového kamene. Však taky byly původně považovány za hromady kamení, které zemědělci vysbírali ze svých políček. Teprve Thor Hayerdal, když se o nich dočetl v novinách, provedl v roce 1991 jejich výzkum a zjistil, že kameny v rozích pyramid jsou opracovány. Dále zjistil, že jsou orientovány podle polohy Slunce v období slunovratu a že ped stavbou byl pod nimi terén srovnán. Poblíž byly nalezeny dvě (snad) obřadní plošiny. V samotném Güímaru i jinde na ostrově bylo takovýchto pyramid více, byly ale zničeny - ustoupily městu a materiál z nich byl použit pro stavbu domů.
Stáří těchto pyramid se bohužel nepodařilo určit.
Kopie plavidla RA II
Kopie rákosového plavidla Ra II Thora Hayerdala. V době naší návštěvy ve zbědovaném stavu
V malé jeskyňce pod jednou z nich byly sice nalezeny zbytky ohniště, odkud bylo možno zjistit metodou radioaktivního uhlíku stáří, problém je v tom, že se neví, jestli je možno toto ohniště spojovat se staviteli pyramid.
Najdete zde i malé muzeum věnované zejména Thorovi Hayerdalovi a jeho teoriím a kopii jeho rákosového plavidla Ra II.
Z muzea nás vyhnala zavírací hodina, takže jsme se vrátili na Costa Adeje. Večer jsme se ještě prošli po nákupních zónách v okolí hotelu a hledali jsme, co by se dalo koupit jako suvenýr.


Dojem dne: nic „typicky kanárského", suvenýry jsou africké nebo jako na celém světě stejný čínský plastový brak
Města bez náměstí
Vynikající značení na dálnicích, mizerné ve městech (Výjimka: Güímar, kde je cesta k pyramidám značená docela dobře.)

Den osmý, poslední
pátek 22.12.2006

Dopoledne jsme věnovali nákupnímu centru Duque, kde jsem našel alespoň pěkný hrneček, který jsem si koupil na památku.
Auto jsem nechal stát na parkovišti před hotelem, klíče jsem dal na recepci. Zástupce půjčovny aut si je tam vyzvedne. Na oběd jsme si zašli do nedaleké čínsko-thajsko-japonské restaurace.
V odpoledních hodinách následoval transfer na letiště a odlet.


Na hlavní menu

Spřátelené stránky: Katalog katalogů