17.den

Vesnice kmene Borana

     Pobyt se nám začíná chýlit ke konci, ode dneška se už budeme pomalu vracet na sever do Addis Abeby. Dnes nás čeká přejezd dlouhý 300 kilometrů, naštěstí je silnice velmi dobrá a tak máme čas na zastávky.
     První z nich je ve vesnici kmene Borana, to jsou kočovníci, mají opět chýše půlkulového tvaru, jejich stěny byly tvořeny rohožemi umně upletenými z trávy. Ale na mnoha místech si už vypomáhají vlnitým plechem nebo igelitem...
     Vesnice byla skoro vylidněná, těch několik lidí, které jsme viděli, bylo svátečně oblečených, protože byla neděle a všichni odcházeli do mešity na bohoslužby. I tady jsme zahlédli stádo velbloudů.

Kamenná stéla

     Další větší zastávku děláme u kamenných stél, které tady stojí stovky let,zatím prý nikdo neví, proč, jestli to byly hroby nebo nějaké obřadní místo. Ještě tu nikdo nedělal vykopávky. Stély mají falický tvar, to by spíše odpovídalo symbolu zrození, tedy obřadnímu místu.
      Ubytováváme se ve městě Hawassa (Hawassa nebo Awasa – jak na které mapě. V Google map se město jmenuje Hawassa, vysoká škola a jezero Awasa. Vyberte si ). Máme to nedaleko k jezeru Awasa, tak tam jdeme (asi všichni) na procházku. Na promenádě kolem jezera je rušno, je neděle, tak sem přišlo mnoho mladých lidí na výlet.
      U jezera pozorujeme vodní ptáky, bylo tam hodně čápů marabu a černí kormoráni.

18.den
     Pár set metrů od hotelu se zastavujeme na rybím trhu, ani ne tak kvůli tomu trhu, ale kvůli ptákům, kteří se sem shromažďují. Byly tu spousty marabu, nějací pelikáni, čejky, na keři seděli dva ledňáčci...

Čápi marabu

Pelikán

     Plánovaný program je už naplněn, ale protože šlo vše hladce, zůstaly nám tři dny navíc. Roman nám dal na výběr, jestli se chceme zastavit v chráněné oblasti, kde by byla šance vidět slony, nebo v národním parku Bale. Hlasováním (to už ale proběhlo před týdnem) 6:1 zvítězilo pohoří Bale a tak odbočujeme na východ.
     Ještě skoro v Hawasse zastavujeme v komunitě Jamajčanů, dáváme si vynikající ovocné koktejly. Jak se tu vlastně Jamajčané ocitli? Tito Jamajčané jsou potomci černých otroků, které na Jamajku dovezli britští kolonizátoři. V šedesátých létech minulého století nabídl habešský císař Haile Selass možnost repatriace sto tisícům Jamajčanů, daroval jim půdu... Proč to udělal? Ta historie je spojena s tím, že Jamajčané předpověděli nástup černošského krále, mesiáše, inkarnaci boha Jaha, druhé ztělesnění Krista a jeho osobu si spojili právě s habešským císařem Haile Selassiem, kterého občanské jméno bylo rás Tafari Makonnen – odtud vzniklo náboženství Rastafariánů atd. Heslovitě Bob Marley, reggae, mariuana..., ale to je opravdu nad rámec tohoto cestopisu, viz třeba Wikipedia - Rastafariáni.

Ledňáček malachitový

     Ráz krajiny se změnil, projížděli jsme mezi nekonečnými lány ječmene. Pak jsme ale začali nabírat nadmořskou výšku, nekonečné pláně se zvlnily a začaly vykukovat skály. Tady už pěstovali i brambory. Přejeli jsme horský hřeben, sjeli jsme do údolí (2500 m n.m.), které už patřilo k národnímu parku Bale. Nedaleko od cesty jsme zpozorovali dva samce nyaly horské, zdejší endemické antilopy a prasata bradavičnatá. Zastavili jsme se na správě parku, abychom si zajistili povolení ke vstupu do parku a průvodce na další den.
     Nocujeme ve městě Goba, na pokojích bylo hodně chladno. To se hlásila nadmořská výška skoro 2700 metrů. V televizi na recepci běží přenos z pohřbu patriarchy etiopské ortodoxní církve.

19.den
     Ráno se dostavil průvodce, sednul si do auta dozadu do nákladního prostoru a vydali jsme se do hor. Vystoupali jsme až do výšky 4100 metrů nad mořem. Cestou jsme měli možnost pozorovat různé ptáky: jeřáby, kačice, sokoly, orly, několikrát jsme zahlédli endemické vlčky, psovité šelmy, které žijí jenom v Etiopii ve dvou národních parcích. V našem autě nás štvalo, že šly málokdy otevřít okénka. Kvůli teplotě těsně nad nulou je nešlo mít trvale otevřené a když jsme dojeli do blízkosti nějakého ptáka, jak na potvoru nešly otevřít – prý se tam Fikaduovi cosi přehřívá. Když jsem pak v blízkosti jednoho orla otevřel dveře, tak samozřejmě uletěl.

Domky v pohoří Bale	Jeřáb laločnatý
Háj obřích lobelií	Vlček etiopský

     Počasí nám příliš nepřálo, chvílemi pršelo nebo padaly kroupy. Cestou zpátky jsme projížděli oblastí, kde během dne nasněžilo několik centimetrů sněhu.

20. + 21. + 22. den
     Ráno se zastavujeme v Bale u správy parku a tam máme dvouhodinovou procházku parkem, je to tam vlastně oplocená obora, kde mají mnoho nyal a dalších zvířat na jednom místě, tady jsou na lidi zvyklá a tak nás pustila poměrně blízko. Fotili jsme hlavně nyaly horské, prasata bradavičnatá, párkrát jsme viděli hnědé antilopy, bahnivce severní.

Nyala horská - samice

Nyala horská - samec

     Nocujeme opět v Hawasse, odtud pak ráno pokračujeme na sever do Addis Abeby. Jedinou zastávku děláme u jezera Ziway, kde si fotíme vodní ptáky.

Ibis posvátný

     V Addis máme k dispozici jeden pokoj, kde se máme možnost osprchovat. Centrum Addis je zavřené kvůli pohřbu patriarchy ortodoxní církve a tak odpoledne trávíme v Národním muzeu. Není to velké muzeum, u mnoha exponátů chybí popisky, zřejmě aby si turisté museli zaplatit průvodce. Můj dojem z tohoto muzea: spíše zklamání.
      O čtvrt na dvě v noci následujícího dne odlétáme zase přes Istanbul do Prahy, můj batoh ale přiletěl až o 24 hodin později a doručili mi ho až domů. Alespoň jsem se s ním nemusel vlakem tahat.

Copyright © Vladimír Rýpar a Ladislav Hájek, 2012