Cestopis Aljaška a Kanada

Nacházíte se na stránkách, které popisují cestu, při které byly mým cílem zejména Aljaška a Kanada. Uskutečnila se v srpnu a září 2003.

Jednotlivé části cestopisu:

Západ USA

Kanada: Banf a Jasper

Aljaška: Juneau

Aljaška: Anchorage

Kanada: Dawson City

Kanada: Chilkoot

Kanada: N.P. Kluane

Aljaška: Denali

Aljaška: Katmai



Fotogalerie k cestopisům:

Západ USA

Západní Kanada

Aljaška: Juneau

Aljaška: Anchorage

Kanada: Dawson City

Kanada: Whitehorse

Kanada: N.P. Kluane

Aljaška: Denali

Aljaška: Katmai


Odkazy

.:Jan Welzl

Pokud by někdo nevěděl, kdo to byl Jan Welzl, alias Eskymo Welzl, alias Arctic Bismarck, alias Bear Eater (Medvědožrout), dovolím si ocitovat z Velkého slovníku naučného, Diderot Praha 1999, str.1627 (pozor, mají tam chybně datum úmrtí):

Jan Welzl

Welzl Jan, 15.8.1868 – 15.8.1951, český polární lovec, zlatokop, cestovatel. V letech 1892 – 1928 žil v arktických končinách. Jeho vyprávění literárně zpracovali R. Těsnohlídek (Eskymo Welzl), E.Valenta a B.Golombek (Třicet let na zlatém severu). Od roku 1929 se usadil v severozápadní Kanadě (kde také zemřel). Knižně vydané zážitky jsou působivé nehledanou exotikou a svěžím podáním drsného života v podmínkách tvrdého boje o existenci.

Tato slova jen naznačují fakt, že Jan Welzl byl jedním z největších dobrodruhů českého původu. Narodil se v Zábřehu na Moravě na území tehdejšího Rakouska-Uherska. Odešel za prací do Ruska, pracoval v carských loděnicích, později pracoval na stavbě sibiřské železnice.

Novosibiřské ostrovy

Z peněz, které si vydělal na stavbě železnice, si koupil koníka a dvoukolový vozík a s tímto skromným vybavením překročil sibiřskou pustinu směrem na severovýchod až k oceánu. Tam se nechal najmout na velrybářskou loď, která ho vysadila na Novosibiřských ostrovech. Žil zde společně s Eskymáky (Inuity), zlatokopy a lovci a živil se jako zámečník, obchodník, poštovní doručovatel (dá-li se přeprava několikatunových zásilek na velké vzdálenosti takto nazývat) a lovec, byl jednu dobu i eskymáckým náčelníkem a nejvyšším soudcem Nové Sibiře. Při jedné obchodní plavbě do San Franciska jeho loď ztroskotala a protože neměl žádné doklady, americké úřady ho šupem poslaly do Evropy. V této době byl v ve spojení s R. Těsnohlídkem, téměř rok si dopisovali. Na základě této korespondence napsal R. Těsnohlídek knihu Eskymo Welzl. V Hamburku si Welzl vydělal, mimo jiné i vyprávěním svých zážitků, na cestu zpátky na americký kontiment, do Kanady. Zde svou cestu přerušil, chytal celé léto bobry pro jednoho farmáře, který budoval farmu, kde chtěl chovat kožešinovou zvěř. Na zimu se zase vrátil do levnější Evropy, nechal se najmout na loď jako topič. V tomto období zavítal do tehdejšího Československa, kde podle jeho vyprávění sestavili E.Valenta a B.Golombek knihu Třicet let na zlatém severu (původně to byly knihy dvě, později byly spojeny).
Na jaře Welzl zase putoval do Kanady. Z Dawson City chtěl cestovat lodí po řece Yukon přes celou Aljašku k Beringovu moři. Nebyl ale vpuštěn do Spojených států, protože neměl 500 dolarů na zaplacení kauce. Vrátil se tedy do Dawsonu, kde přezimoval a pak se vydal na náročnou cestu na severovýchod k řece Mackenzie, po které doplul až k Beaufortovu moři. Nenašel ale žádnou loď, která by ho dopravila na jeho ostrov. V té době totiž ochladly vztahy mezi Spojenými Státy a Ruskem a tedy se snížil i lodní provoz mezi oběma zeměmi, a taky tam asi byl v příliš pozdním ročním období. Na zimu se opět vrátil do Dawsonu. Tato cesta ho prý stála dvě stě dolarů z jeho skromných úspor. V Dawson City už zůstal natrvalo, ať už z důvodu nedostatku peněz na další cestu nebo kvůli vysokému věku. Tady žil skoro dvacet let a tady také v roce 1948 ve věku 80 let zemřel.
V každém případě nikdo neudělá chybu, když si přečte knihu Třicet let na zlatém severu (pokud ji už nečetl). Vřele doporučuji.


Při návštěvě Welzlova hrobu v Dawsonu jsem se v Knize návštěv, kterou vede paní Alena Kennedy, dočetl pár informací, které se asi nedovíte nikde jinde. Dovoluji si opět ocitovat historii hrobu:

1972: Čeští krajané z Kanady hledají na starém katolickém hřbitově v Dawsonu hrob Jana Welzla. Mylně informovaní nesprávným tvrzením, že Welzl zemřel až v roce 1952, vybírají ze tří možných hrobů ten prostřední a upevňují na něm cedulku Jan Welzl 1868 – 1952. Tento omyl trvá až do roku 1988, kdy manželé Kennedyovi žijící trvale v Dawsonu zjišťují ze starých pohřebních dokumentů, že Welzl byl pohřben na Public cementary 21.9.1948.
Dne 24.7.1994 odhalili krajané pomník na novém Welzlově hrobu, který vyrobil kamarád Pcháč z Vancouveru. Protože přesná lokalizace je vyloučená, tento hrob nemusí být zcela přesný, ale je jisté, že Welzl leží maximálně v okruhu 5 metrů.

Welzlův hrob na kopci nad Dawsonem