Cestopis Aljaška a Kanada


Díl osmý: Fairbanks, polární kruh a Denali

Vlastní vyhledávání Googlem na stránkách cestuji.info

Google


cestuji.info -  cestopisy

Nacházíte se na stránkách, které popisují cestu, při které byly mým cílem zejména Aljaška a Kanada. Uskutečnila se v srpnu a září 2003.

Jednotlivé části cestopisu:

Západ USA

Kanada: Banf a Jasper

Aljaška: Juneau

Aljaška: Anchorage

Kanada: Dawson City

Kanada: Chilkoot

Kanada: N.P. Kluane

.:Aljaška: Denali

Aljaška: Katmai



Fotogalerie k cestopisům:

Západ USA

Západní Kanada

Aljaška: Juneau

Aljaška: Anchorage

Kanada: Dawson City

Kanada: Whitehorse

Kanada: N.P. Kluane

Aljaška: Denali

Aljaška: Katmai



Odkazy

Jan Welzl



Pokud byste mi chtěli poslat zprávu, máte k dispozici adresu




Konstrukční kancelář ACR
Cesty, cestování a cestopisy na stránce Volání dálek
Konstruktionsbüro ACR

V městečku North Pole
V městečku North Pole, Aljaška
Směřujeme do Fairbanksu. Zastavujeme na fotografickou zastávku u ledovcové řeky Robertson River, obdobné záběry děláme v Delta Junction. Cestou se stavujeme v North Pole – ne nezbláznil jsem se, severní pól opravdu leží o něco severněji, ale městečko North Pole najdeme kousek od Fairbanksu, někde na 65. rovnoběžce. Samozřejmě se tu snaží z názvu svého města vytěžit, co se dá a tak tu kromě soba v ohradě najdeme i sochy Santa Klause, obchody s vánočními suvenýry a podobně. I u Mc Donalda tu hrají, zřejmě celoročně, vánoční koledy.
Do Fairbansu jsme dorazili po poledni, ubytovali jsme se v kempu a pak jsme navštívili zábavní park. Vstup je zdarma, nejzajímavější mi připadala expozice starých zařízení, která byla používána k těžbě zlata. Ano, i zde se těžilo zlato. Jeho koncentrace v písku (hlíně) však byla nízká a tak se tu zlato od začátku těžilo průmyslově, používaly se buldozery, bagry, čerpadla, tlakovou vodou se rozrýval povrch země… Zaujal mě mimo jiné parní bagr. Zajímavá je i eskymácká expozice v jedné z budov, je tu i malé letecké muzeum a nádherné muzeum Aljašky…
Pokus o foto polární záře
Pokus o foto polární záře, Fairbanks, Aljaška
Fairbanks je známý tím, že tu bývá velmi často vidět polární záře. Večer jsme proto poseděli u ohně a měli jsme štěstí, opravdu se objevila. Nejprve proběhl po obloze světelný uzel a pak se objevily klasické, v našem případě ty nejobyčejnější zelené pruhy, které se různě posouvaly a měnily svůj jas.
Pro videokameru je polární záře příliš málo jasná. Pro fotografování se doporučuje citlivý film, clona na minimu nebo těsně nad minimem, expozice 10 – 15 s (podle citlivosti filmu). Příliš dlouhé doby způsobují rozmazání snímku. Stativ se pochopitelně hodí, i když položit fotoaparát na zem je taky možné.
Poblíž polárního kruhu ve Finger Mountain
Poblíž polárního kruhu ve Finger Mountain, Aljaška
O den později se vydáváme na sever, směrem k polárnímu kruhu. Dojeli jsme tam v odpoledních hodinách. Na kruhu samozřejmě není nic extra zajímavého, je to jenom pomyslná čára, hranice polárního dne a polární noci. Kousek před kruhem, ve Finger Mountain, však byla roční doba právě v těch pár dnech, kdy se začne všechno vybarvovat, borůvčí získává díky ranním mrazíkům jasně červenou barvu, břízy žloutnou a červenají… Prostě pastva pro oči a fotoaparáty. Na kruhu se setkáváme se dvěma mladými Američany, kteří nám ukázali hlavu zastřelené horské ovce, což je hledaná trofej.
Večer znovu čekáme na polární záři, dnes však nepřišla. Ráno se zastavujeme na nákup v supemarketu Safeway. Je to supermarket stejného řetězce, ve kterém jsme koupil v Kalifornii svůj teď už zničený batoh a tak jsem se rozhodl vyzkoušet ochranu zákazníka v amerických podmínkách. A povedlo se. Manager, u kterého jsem reklamaci uplatňoval, sice ten batůžek odnášel div ne štítivě ve dvou prstech v natažené ruce, není divu, už byl značně špinavý, utržená přední kapsa visela na poslední niti... Ale své dolárky jsem dostal zpátky, jenom daň mi nevrátili, protože na Aljašce se spotřební daň neplatí a tím pádem ani nevrací. Spojené Státy mají velmi dobrou ochranu zákazníka, zboží je prý mj. možno i bez udání důvodu do dvou týdnů vrátit. Toho se dá i pěkně zneužívat, jak mi vysvětlil Tomáš. Má prý jednoho známého, který takto vrátil hifivěž, se kterou byl úplně spokojen a pak si počkal, až ji ve vedlejším supermarketu zase dají s velkou slevou do prodeje a pak si ji koupil podruhé...
Na polárním kruhu
Na polárním kruhu, Aljaška
29.8. je den věnovaný přejezdu do národního parku Denali. Dojeli jsme tam v odpoledních hodinách a v osadě jsme si tam udělali čas na nákup suvenýrů. Ono se to docela vyplatilo, protože tady byla sezóna už úplně u konce a tak v některých obchodech měli padesátiprocentní slevy na veškeré zboží. Hitem se stala fotoalba s mapou Aljašky na přední straně, na 208 fotografií 10x15 cm dříve za šestnáct, teď za osm dolarů.
Ubytovali jsme se kde jinde než v kempu a pak jsme v informačním středisku prošli bezpečnostním školením, jak se chovat v parku, vyfasovali jsme plastikové protimedvědí schránky na jídlo a zaplatili jsme si autobus. Druhý den ráno cestou na zastávku jsme zažili trochu zmatků - Jirka s lístky a ještě dva další zazmatkovali a odešli chvíli před námi, ale na špatnou zastávku. Naštěstí si včas uvědomil, že je tam nějak příliš mrtvo a tak tam ukecali řidiče jakéhosi autobusu, shodou okolností Čecha, aby je odvezl na správnou zastávku. Dojeli jenom tak-tak, ale to stačilo, aby nás autobus zavezl hluboko do nitra parku. Cestou, která trvala pět hodin, jsme viděli nějaká divoká zvířata, medvěd grizly se pásl pět metrů od autobusu, opodál zase stál los…
V určené oblasti (my jsme měli nejzazší sektor č. 34) jsme vystoupili a pěšky jsme odešli kus od cesty (podle pravidel parku nejméně půl míle) a tam jsme si postavili stany. Chvíli nám trvalo, než jsme našli vhodné místo, protože všude byly vysoké polštáře mechu a borůvčí. Borůvek bylo všude až neuvěřitelné množství, ale byly už trochu přešlé mrazem, takže chuťově nic moc. Kus od tábora jsme se najedli (podle pravidel sto metrů) a ještě o kus dále jsme uložili schránku na jídlo s jídlem (podle pravidel zase sto metrů, tábořiště, jídelní místo a sklad potravin mají stát ve vrcholech stometrového trojúhelníku, aby se medvědi nenaučili spojovat vůni drobků jídla na jídelním místě s táborem či skladem potravin). Pak už jsme se vydali poznávat okolí. Roman objevil opodál ležící losí paroh, který jsme si vyfotili.
V kempu v Denali
V kempu v Denali, Aljaška
Tři hodiny jsme procházeli mezi křovím, vysokým mechem, skákali jsme v mokřinách z jednoho travnatého polštáře na druhý, než nás to přestalo bavit a než jsme se vrátili zpět. To, co se nám ze začátku zdálo jako lehký, rovinatý terén se ukázalo jako pěkně záludná a unavující věc. Právě, když jsme došli ke stanům, začalo pršet. To bylo šest hodin odpoledne. Po chvíli déšť trochu ustal, ale v osm začalo lít jako z konve a lilo celou noc.
Původně jsme tu chtěli další den zůstat až do večera, ale vzhledem k tomu, že ráno bylo všechno mokré, sbalili jsme se tak, abychom stihli první ranní autobus (v této části parku jezdí tři za den) a ve dvě odpoledne jsme už zase byli u návštěvnického střediska, kde jsme vrátili schránky na jídlo. Cestou zpět jsme v autobuse pokecali se čtyřmi Čechy, studenty, kteří tady nějaký čas pracovali v Sewardu v továrně na zpracování ryb a teď trávili měsíc cestováním po Státech. Zašli jsme si do restaurace na kus pořádného žvance, večer jsme si trochu přebalili věci a v šest hodin ráno jsme odjeli směrem na Anchorage.

Na hlavní menu

Spřátelené stránky: Konstrukční kancelář ACR,