Cestopis Tunisko 2

Nacházíte se na stránkách, které popisují můj pobyt v Tunisku.

Jednotlivé části cestopisu:

Cestopis Tunisko 1

Cestopis Tunisko 2

Cestopis Tunisko 3

Tunisko a Hvězdné války

Cestopis Tunisko 5

Další den byl ve znamení dvoudenního výletu do pouště. Kolem sedmé hodiny ráno jsem nastoupil do autobusu, který byl naplněný rusky mluvící skupinou. S nimi jsem ale dojel jenom do El Jemu, což je amfiteátr asi 40 kilometrů od Mahdie. Pochází ze 3. století našeho letopočtu a pojmul prý až 35 tisíc návštěvníků. Jako zajímavost uvádějí výrazně eliptický půdorys arény.
V El Jemu jsem přestoupil do druhého autobusu. Tady byla taky mezinárodní společnost - bylo nás tu pět Čechů, nějací Holanďané, Němci, Francouzi... Průvodce podával výklad v angličtině.
Z cesty na jihozápad mi utkvěly v paměti dvě věci. Byly to jednak nekonečné plantáže fíkovníků. Na naše zvyklosti byly nasázeny hodně daleko od sebe. To je prý proto, že fíkovníky si v suché půdě budují obrovský kořenový systém, takže kdyby byly blíže k sobě, ubíraly by si navzájem vodu.
Druhá věc, která mi utkvěla v paměti, bylo mnoho jídelen kolem cesty, kde opékali maso. To by nebylo až tak zarážející, ale všiml jsem si, že poražené ovce tam vesměs visí volně na vzduchu, občas byly přikryté igelitem proti prachu a mouchám. Myslím si, že do večera už muselo maso zavánět...
Další větší zastávku jsme udělali na oběd v Matmatě ve stylové jídelně, která byla po vzoru troglodytích obydlí vykopaná v hlíně. Pak už jsme se zastavili v jednom skutečném troglodytím obydlí - tedy skutečném, dnes už tam bydlí příslušníci Berberského kmene.
Jak jsme projížděli pouští, tu a tam jsme míjeli datlové palmy a jiné zelené stromy. Všiml jsem si, že tam nerostou jenom tak, ale že kolem sebe mají postavenou hráz z písku a kamení, která má u nich zadržet vodu, pokud zrovna zaprší.
V podvečer jsme dojeli do města Glissia, kde jsme měli možnost nasednout na velbloudy a nechat se odvést pár set metrů mezi duny... Nocovali jsme v Glissii ve slušném hotelu. Večer jsme se ještě vydali do města na procházku. Po večeři jsme poseděli v baru, kde čepovali slušné pivo.

Koloseum (amfiteátr) El Jem se nachází v tuniském vnitrozemí asi 40 km od Mahdie a pochází ze 3. století našeho letopočtu. Je to prý největší římský amfiteátr na africkém kontinentě, vešlo se do něj 35 tisíc návštěvníků. Jeho zvláštností je to, že má výrazně oválnou arénu. Někdy se jeho název přepisuje jako El-Djem.
Část amfiteátru El Jem rozebrali obyvatelé města, byl to pro ně zdroj stavebního materiálu. V turecké epoše se zde opevnili vzbouřenci, Turci na koloseum stříleli z děl a tím ho také poničili.
Po prohlídce El Jemu následoval dlouhý přesun podél nekonečných fíkovníkových plantáží na jihovýchod. Čím více jsme se vzdalovali od moře, tím více získávala krajina pouštní rysy.
Navštívili jsme zrekonstruované domorodé obydlí, ve kterém dříve bydleli troglodyti.
V těchto obydlích troglodytů se i v horkém létě udržuje příjemná teplota údajně kolem 18-ti stupňů. Tlustá vrstva vápna na povrchu hlíny zabraňuje jejímu drolení. Tato obydlí posloužila jako inspirace filmařů pro film Hvězdné války (domov Luke Skywalkera).
Na obrázcích je vidět, že datlové palmy nerostou v poušti jenom tak - je u nich postavena hráz z hlíny, aby zadržela dešťovou vodu.
Malá vyjížďka na velbloudech patří k oblíbeným turistickým atrakcím. Kdo si připlatí 4 dináry, může si na sebe obléct beduínský plášť