Cestopis Indonésie



Zobrazit Google mapu ostrova Bali na celé obrazovce

24.1.2011
Loď v přístavu
Obrázky ke stránce cestopis Indonésie: loď v přístavu na severním pobřeží Bali v oblasti Mathari beach
   Ráno jsem si přivstal, chtěl jsem zkusit něco nafotit a tak jsem zamířil k moři. Od chatky nebyl k moři přímý přístup, musel jsem se napřed vrátit na hlavní cestu. Na ní jsem se pustil doleva a zkusil jsem se k moři dostat po jakési cestě, která směřovala správným směrem. Ta ale končila komusi ve dvoře, bylo tam uvázaných několik krav. Už to vypadalo, že se budu muset vrátit, ale pak se tam objevil majitel, tak jsem se mu snažil gesty naznačit, že chci jít k moři a že se omlouvám. On mávl rukou, že mám projít mezi kravami a jít do odlehlého kouta dvora. Tam tekl potok, nebo spíše stoka, která mizela mezi dvěma zdmi. Tázavě jsem se na něj podíval a on na mě mávl, že mám jít dál, tak jsem se přebrodil přes potok, za rohem za zídkou jsem mohl vylézt na břeh a byl jsem v malé zátoce, kde kotvilo několik rybářských lodí.
Osamělý mangrovník
Obrázky ke stránce cestopis Indonésie: osamělý mangrovník v oblasti Mathari beach na severním Bali
   Nafotil jsem si lodě, opodál bylo docela pěkné místo, kde na mělčině moře rostl osamělý mangrovník. Prošel jsem se po pobřeží, vrátil jsem se do hotelu na snídani a pak jsme s Milošem přešli k tomu druhému homestay. Tam se zatím nic moc nehýbalo, holky prý nezaregistrovaly, že je na Bali je čas proti Jávě posunutý o hodinu. Auto tam taky nebylo, prý zase spravují gumu. Buď ta rezerva, kterou nasadili, nebyla v pořádku, nebo znova píchli. Tak jsme si tam dali čaj, koukli se na internet, pokecali... Suma sumárum, místo plánovaného odjezdu v osm jsme odjížděli v deset. Dneska ale nikam nespěcháme, jedeme po severním pobřeží na jakousi prý pěknou pláž. Tam se koupáme, pak jsme si na oběd objednali nějaké místní speciality, bylo to docela dobré, v paměti mi utkvělo například vynikající kuře s kokosem. U vedlejšího stánku kupuji dřevěnou sošku, motiv starého shrbeného primitivního bojovníka se štítem, vlasy a bederní roušku má z provázků. Má to být příslušník kmene Asmat, což byli obávaní lovci lebek a kanibalové, zbytky jejichž populace přežívají na Nové Guinei. Miloš kupuje nějaké houbičky, vyhrožuje ze srandy tomu klukovi, od kterého to koupil, že pokud nebudou účinkovat, tak si to s ním přijde vyřídit.
Rýžové pole s chatrčí
Obrázky ke stránce cestopis Indonésie: rýžové pole s chatrčí, severní Bali
Cestou děláme zastávku u jednoho rýžového pole, Miloš vlezl do bahna mezi rolníky a tam je filmoval. Tovo nezůstával o moc pozadu.
   Odpoledne se přihnala bouřka, odjíždíme za deště. Zastavujeme jenom u dvou vodopádů, Ulun Danu Bera a Gigit Twin, malé holčičky se nám tu snaží prodávat přívěsky a náramky. Je na nich vidět, jak strašně moc jim na tom záleží a tomu nešlo odolat, Igor s Milošem kupují, Igor to těm holčičkám zase vrací.
Ubytováváme se v horách v přepychových chatkách, napřed to vypadalo, že tu bude moc draho, ale po krátkém smlouvání slevují z 350.000 Rp na 200.000 Rp.
   Večer sedíme v jejich restauraci, komáři tu šíleně žerou. Repelent je ale spolehlivě zahání. Kolem světel se shromažďuje až neuvěřitelné množství nějakých drobných mušek. Bílá omítka kolem světel byla rázem černá, jak na ní sedělo několik vrstev mušek na sobě.
   V deset to balíme, parta jde do chatky k Soni, která dovezla z Česka nějakou flašku, která ještě čeká na vypití. Miloš pojídal nějaké houbičky, asi lysohlávky, které koupil na pláži.
   Já jsem se večer věnoval prozaičtější činnosti – vymýšlel jsem, jak převézt tu sošku, kterou jsem koupil, aniž by se jí v batohu ulomily ruce. Byla vyřezaná tak, že by se jí i při malém tkaku ulomily ruce. Vyprosil jsem si v kuchyni papírovou krabici a z ní jsem pak vyřezal a nití sešil (lepidlo jsem neměl) krabičku přesně na míru. Prázdná místa jsem vyplnil lepenkou smotanou do válečků. Celek působil docela bytelně a soška zbytek cesty v batohu přežila bez pohromy.
Večer jsem si myslel, že konečně přišla chvíle, kdy budu muset spát pod moskytiérou. Postel jí byla vybavena, vypadalo to ale, že je tam spíše na okrasu. Pak jsem si všiml připraveného elektrického odpuřovače s protikomáří náplní a když jsem ho srčil do zásuvky, byl během chvilky od komárů pokoj.
Jo a v koupelně, která byla řešená jako přístřešek, mimochodem vyzdobený živými orchidejemi, jsem viděl nádherného, deseticentimetrového pavouka. Asi ze mě měl stejný strach jako já z něj, protože utíkal, co mu nohy stačily. Ten mi tak v noci přelézt po obličeji, tak mě asi omejou.

25.1.2011
Obětní košíček
Obrázky ke stránce cestopis Indonésie: Obětní košíček z palmových listů na Bali
   Nedaleko od hotelu jsou další dva vodopády, šli k nim myslím všichni kromě mne. Podle toho, co se bavili, došli ale jenom k bližšímu z nich. Já jsem si raději šel sednout na internet, stáhl jsem si do počítače jednu fotku naší skupiny se soptící sopkou Mount Bromo na pozadí a rozeslal jsem ji emailem známým. Když už neposílám pohlednice, tak alespoň toto.
   Co jsme vjeli na Bali, pozoruji změnu náboženství.
Příprava obětí
Obrázky ke stránce cestopis Indonésie: příprava obětí hinduistickým bohům v hotelu Melanting, severní Bali
Je to jasné, Java byla převážně muslimská, tady jsme ale v hinduistické oblasti. Pozoruji skoro na každém kroku obětní oltáříky, na kterých leží košíčky z palmových listů s květinami a špetkou rýže, někdy i kapkou mléka ve skleničce. A není to jenom na oltářích, ale i před obchůdky, hotely, obytnými staveními, na vesnici i ve městech...

Čím větší podnik, tím větší, respektive tím více obětí. V tomto hotelu jsem pozoroval jednu dívku, jak postupně obchází jednotlivá místa, klade tam oběti, zapaluje tyčinky, nalévá mléko... Měla z toho určitě náplň na půl dopoledne.
   Před desátou odjíždíme, zastavujeme se po chvíli u chrámu Pura Ulun Danu Bratan u jezera Beratan.

Pohled na chrám Pura Ulun Danu Bratan
Obrázky ke stránce cestopis Indonésie: chrám Pura Ulun Danu Bratan na Bali, celkový pohled
Chrám Pura Ulun Danu Bratan
Obrázky ke stránce cestopis Indonésie: chrám Pura Ulun Danu Bratan na ostrově Bali
Průvod věřících v chrám Pura Ulun Danu Bratan
Obrázky ke stránce cestopis Indonésie: chrám Pura Ulun Danu Bratan na ostrově Bali, průvod věřících
Věřící v chrám Pura Ulun Danu Bratan
Obrázky ke stránce cestopis Indonésie: chrám Pura Ulun Danu Bratan na ostrově Bali, věřící v chrámu


Je to hinduistický chrám, zrovna tam procházel průvod věřících, zastavili se u nějaké sochy a obětovali košíčky spletené z palmových listů s květy a špetkou rýže. Byl to pěkný obřad, obětiny kladli na jakousi rohož. Trošičku mě zarazilo, že bezprostředně po skončení obřadu obětiny shodili z rohože na zem, kde se po nich šlapalo.

Obřad obětování bohům v chrámu Pura Ulun Danu Bratan
Obrázky ke stránce cestopis Indonésie: chrám Pura Ulun Danu Bratan na ostrově Bali, obřad obětování bohům
...ihned po obřadu byly oběti shrnuty na zem (taky co s tím jiného)
Obrázky ke stránce cestopis Indonésie: chrám Pura Ulun Danu Bratan na ostrově Bali, ihned po obřadu byly oběti shrnuty na zem


   Část chrámu je postavená na mělčině jezera, je to tu moc pěkné. Zabral jsem se tak do práce, že ani nevím, kde jsem zapoměl batůžek, jestli uvnitř chrámu nebo u jezera. Že ho nemám, jsem si všiml až v okamžiku, kdy jsem chtěl před chrámem sbalit kameru. V tu chvíli jsem si nebyl jistý, jestli jsem z auta nevyšel jenom s kamerou a stativem, tak jsem zaběhl k autu. Tam batoh nebyl, tak jsem rychle šel znova do chrámu. Bylo na mě asi vidět, že něco hledám, protože mě v podstatě okamžitě zastavil nějaký sekuriťák a ptal se mě, jestli nehledám batoh, že ho mám u vchodu. A byl tam.
   Neměl jsem v něm v tu chvíli nic důležitého, kromě deštníku a podobných maličkostí jenom náhradní baterky do kamery a foťáku a sešit s poznámkami, ale i tak by mě to mrzelo.
Monkey forest - přetahuji se s opicí o kameru
Obrázky ke stránce cestopis Indonésie: Monkey forest na ostrově Bali - přetahuji se s opicí o kameru
Další zastávku děláme po zhruba padesáti kilometrech v Monkey forest, je tam chrám v lese, pár hezkých soch a spousty opic. A taky spousty turistů, blížíme se totiž Denpasaru a Monkey forest je oblíbeným cílem výletů. Je tu hodně slyšet ruštinu. Pavel, který zůstal na Bali déle než já, si sem prý zajel později ještě jednou na nákupy (v okolí je mnoho krámků) a říkal, že nedaleko objevil nádherný malý chrám z osmého století. O tom jsme v té chvíli nevěděli, tak jsme jeli dále. U tohoto malého chrámu už prý zástupy turistů nebyly.

Monkey forest - draci u schodiště
Obrázky ke stránce cestopis Indonésie: Monkey forest na ostrově Bali - draci u schodiště
Monkey forest - sochy draků a opice
Obrázky ke stránce cestopis Indonésie: Monkey forest  na ostrově Bali - sochy


   Pokračujeme v cestě do Denpasaru. Tady jsme udělali malou chybu v plánu, bylo zbytečné jezdit na jih do Denpasaru, minimálně pro tu část z nás, která hned druhý den pokračovala na Lombok.
Socha
Monkey forest  na ostrově Bali - socha. Autor: Anton Fiala
Přístav ferry je od Monkey Forest na sever... No jo, kdyby chyby, po bitvě je každý generál, v tuto chvíli jedeme do Denpasaru, máme vytipovaný z Lonely planet hotel za 200.000 Rp, chtějí ale skoro dvakrát tolik. Jedeme jinam, cena stejná, navíc neměli bazén. Usuzujeme, že čtyři stovky korun za pokoj nás nezruinují a tak se vracíme. Už na více místech jsme si všimli, že je Lonely Planet zastaralý a plný nesmyslů, ale až dosud seděly alespoň ceny ubytování.
   V tomto hotelu se naše parta přeskupila. Petra, Soňa a Eva s Pavlem zůstávají na Bali, naopak se k nám přidává Miloš P. s přítelkyní, kteří přiletěli na Bali před nějakým dnem.
   Nechali jsme se ještě minibusem zavézt k nákupnímu centru a zpátky. Pak jsme se s našimi řidiči rozloučili, dali jsme jim nějakou stovku tisíc jako dýško. Teprve pak jsme ještě začali kombinovat, proč vlastně to auto propouštíme, že by nás mohlo druhý den zavézt k ferry, ale Indra už chytil cestovní horečku a odmítl.
   Večer se koupeme v bazénu, v tomto hotelu teče teplá voda, tak toho využívám a peru. Věci suším před chladičem klimatizace.
   Miloš se šel podívat na pláž, vrátil se s tím, že je hnusná. Cestou se ale zastavil v nějaké cestovní kanceláři a objednal na ráno transport k ferry na Lombok. Stálo to 50.000 Rp na osobu, tedy to bylo podstatně levnější, než s Indrou, pokud bychom mu platili za celý den, jak jsme měli chvíli v úmyslu.
Večer trávíme v bazénu, pak začalo pršet a tak se přesouváme do hotelové restaurace.

Copyright © Vladimír Rýpar a Anton Fiala (Foart), 2011


Zpět: Jáva 2   ||   Na hlavní menu   ||   Vpřed: Lombok