Toto město bylo založeno, jak se zdá, koncem 5. století n.l a v 7. až 10. století bylo vybudováno v puuckém stylu. K největšímu rozkvětu došlo po invazi Toltéků, což bylo kolem roku 1000. Tito Toltékové byli vedeni králem božského původu Topilzin-Ce-Acatlem (Jedna Třtina), který přijal titul
Kukulcan (Quetzalcoatl).
Zdá se, že může jít o stejného krále, který byl vládcem toltécké Tuly, než byl vyštván za moře.
Uplatnění toltéckého stylu je patrné zejména z bohatého užívání sloupů. Také na Observatoři jsou patrné stopy Toltéckého stylu – Mayové nestavěli kruhové stavby.
Pro velkou část toltéckých staveb je typické to, že masivní mayské zdi nahradili dřevěnými sloupy, které nesly přečnělkové klenby. I když byly sloupy a trámy z velmi trvanlivého dřeva, dnes už nestojí ani jediná z těchto staveb. Naopak několik starších klasických mayských staveb zde stojí neporušených.
Chichen Itzá je toltécký název, znamená "Na okraji studny Itzá". To na počest posvátné cenote (přírodní studny, jezírka), ke které se pořádaly poutě, aby se do ní házely oběti na usmíření bohů deště, a to jak lidé, tak drahocenné předměty, a to už, jak se zdá, v mayském období osídlení.
Bylo nalezeno mnoho nefritových předmětů, také zlaté kotouče, měděné rolničky, měděné podrážky k sandálům, kopí, sošky, koule kopálové pryskyřice, gumové koule, zbytky textilií a košíkářských výrobků. A také lidské lebky a jiné kosti, podařilo se identifikovat 13 mužů, 21 dětí od 18-ti měsíců do 12-ti let a 7 žen. Dětí bylo pravděpodobně vyšší procento, ale jejich lebky se nedochovaly. (Děti byly obětovávány běžně po celém území bohům deště).